Kdy nejvíc prožívám Boží přítomnost?

Pokud na něj myslím, pak můžu prožívat jeho přítomnost každý den. Jsou to drobnosti, nepatrné situace kdy si jeho přítomnost a činy uvědomuji.

Kdy nejvíc prožívám Boží přítomnost?

Pokud na něj myslím, pak můžu prožívat jeho přítomnost každý den. Jsou to drobnosti, nepatrné situace kdy si jeho přítomnost a činy uvědomuji.

Ráno když se probudím mu děkuji, že jsem se mohla dobře vyspat, během dne pak děkuji za každý šťastný okamžik, za úsměv, vlídné slovo, objetí, který mi ostatní lidí věnují, za zpěv ptáčků, svit sluníčka, rostoucí kytičky, rodinu, přátele, kteří mě mají rádi a vždy, když to nejvíce potřebuji, mě podrží a podpoří. V tom všem cítím každodenně Boží přítomnost. Děkuji za to, že to můžu vnímat, že se mohu denně radovat i z maličkostí.

Nejšťastnější moment pro mě je, když zažiji dětský pocit nesmírné radosti, kdy prožiji znovu pocit, jako když malé dítě po dlouhé zimě uvidí kvést první kytičku, když po dlouhém dešti vysvitne sluníčko… za to děkuji nejvíc, že mi bylo dáno prožít pár vteřin dětské radosti.

Boží přítomnost cítím i v situaci, když mám nějaký problém, nevím si rady a najednou z ničeho nic za mnou přijde nějaký človíček a poradí mi, aniž bych ho o to poprosila. Děkuji mu i za to, že existuje místo, kam se můžu kdykoliv během dne na chvíli zavřít (WC), zklidnit své myšlenky a pomodlit se.

Nejsilněji jsem cítila Boží přítomnost ve Francii v Taize při společné modlitbě lidí z různých zemí světa, kteří jsou různého vyznání, tam jsme však byli jako jeden národ, který se spojil a společně se modlil k Bohu, zpívali jsme spolu různé písně a oslavovali tím Boha. Byl to pro mě tak silný zážitek, že si ho pamatuji dodnes.

Hospodin mi zklidňuje a tiší bolavou duši a plní srdce láskou… už nejsem SAMA.

Hanka Novotná ;o)