Život s Bohem

Můj duchovní život není často podle mých představ. Když se ohlédnu za dnem, uvědomím si, že hrozně málo času věnuji Bohu. Modlím se večer v posteli, ale často usínám a rozbíhají se mi myšlenky. Řekl jsem si, že takhle to přece nikam nevede. Musím s tím něco udělat. Začal jsem tedy...

Můj duchovní život není často podle mých představ. Když se ohlédnu za dnem, uvědomím si, že hrozně málo času věnuji Bohu. Modlím se večer v posteli, ale často usínám a rozbíhají se mi myšlenky.

Řekl jsem si, že takhle to přece nikam nevede. Musím se sebou něco udělat. Začal jsem tedy číst Bibli. Dal jsem si jako novoroční předsevzetí, že ji za rok přečtu. Samozřejmě jsem ji celou nepřečetl, ale lepší než nic. Začal jsem pěkně zkraje, což nebylo nejednodušší čtení.  Snažím se z ní poznat Boha. Ale nacházím tam více otázek než odpovědí. Uvědomuji si, jak málo Boha znám, a že ho chci znát víc.

Uvědomil jsem si, že bych se chtěl s někým sdílet o své víře, že bych chtěl předat něco dalším. Máme přece od Ježíše úkol předávat evangelium. Ale jak?

Když jsem byl vyučován ke křtu, dostal jsem otázku, jestli se nechci nějak zapojit do evangelizace. „Já? Blázníš, vždyť já neumím mluvit, zadrhávám se a a a nevím co bych říkal. Nikdy.“ No ale po čase mi to přece jenom vrtalo hlavou. Sice stále neumím mluvit a nemám co bych řekl, ale věřím, že Duch Svatý mě tak dlouho přemlouval a dal přede mě nabídku založení modlitební skupinky. Tak jsem to teda zkusil. Jsem z toho dost nervózní, ale mám z toho radost.

Pro mě je důležitá modlitba, Bible a sdílení se s lidmi. Ani jedno pořádně neumím, ale když se něco nového naučím mám z toho radost a vede mě to dál. Blíž k Bohu.

/anonym :)/